Detailní popis produktu

BAYEROVA MAPA MORAVY A RAKOUSKÉHO SLEZSKA

Josef Bayer (1772–1848) vydal v Brně v roce 1817 první list podrobné mědirytinové mapy Moravy a Rakouského Slezska považované současníky za nejlepší kartografické dílo znázorňující zároveň Moravu i Slezsko. Mapa je vytištěna na čtyřech listech o rozměrech 79 x 56 cm a má měřítko 1 : 190 000. Celá mapa měří 152 cm na délku a 104,3 cm na výšku. Bayer jako první zakreslil národnostní hranice a rozšíření jednotlivých nářečí na Moravě. Mapový popis je téměř celý vytvořen kurzívou, pouze větší města a národnostní skupiny jsou vyvedeny kapitálkami. Terén je v mapě vyjádřen čárkováním a vytváří tak obraz krajiny jako z ptačí perspektivy. Slabší stránkou mapy je vodopis, neboť obsahuje množství chyb a vodní toky jsou pouhým naznačením směrů řek ve skutečnosti. Nejlépe zpracovanou částí Bayerovy mapy je místopis znázorněný pomocí 20 znaků a doplněný dvojdílným topografickým seznamem. Značkový klíč čítá celkem 27 znaků. Lineární znaky vyznačují národnostní, krajské a zemské hranice, hlavní a vedlejší silnice. Z plošných znaků jsou v mapě uvedeny symboly pro lesní porosty a rybníky.
Přes drobné nedostatky bylo při porovnání s moderními mapami zjištěno, že Bayerova mapa je velmi přesná a střední chyba v souřadnicích oproti údajům v moderní mapě činí v hodnotách zeměpisných šířek pouhých +0,1‘ a v hodnotách zeměpisných délek -0,9‘.

CO SE V REGIONU ZMENILO ZA VÍCE NEŽ 200 LET

V letech 1750–1870 zaznamenala kartografie velký rozmach. Předlohou pro většinu mapových děl byla v té době mapa Moravy Johanna Christopha Müllera z roku 1716. Tato mapa byla mnohokrát kopírována a po dlouhou dobu platila za jednu z nejlepších, přestože celé krajiny na ní byly vyšinuté ze správné polohy a chybně orientované. Není tedy divu, že po 100 letech od jejího prvního vydání odborný ani laický svět neuspokojovala. Těmto požadavkům vyhověla teprve mapa Josefa Bayera, která nám zároveň posloužila jako předloha k porovnání změn na Přerovsku za uplynulých více než 200 let.

Převážná většina okresu Přerov leží na úrodné Hané, ve své severní části ale postupně přechází v Moravskou bránu obklopenou z jedné strany Oderskými vrchy a z druhé Podbeskydskou pahorkatinou. Osu celého okresu tvoří řeka Bečva, která se u Tovačova (Tobitschau) vlévá do řeky Moravy (March F.). Když se ale pozorně
podíváte na Bayerovu mapu, soutok je zakreslen až u Kroměříže (Kremsir).

Centrum regionu Přerov (Prerau) v znikl v místech s prastarým o sídlením. Tento původní sídelní útvar, který se nacházel na pravém břehu řeky Bečvy v Předmostí (Przedmost), obývali dle archeologických výzkumů již lovci mamutů z doby před 25 000 lety. První dochovaná písemná zmínka o Přerově však pochází až z roku 1141, kdy je zmíněn v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka jako správní centrum v hradské soustavě přemyslovského státu. V té době se jednalo o pouhou osadu a práva královského města udělil Přerovu až Přemysl Otakar II. v roce 1256. Dějiny města jsou neodmyslitelně spjaty například s rodem Tovačovských z Cimburka, Pernštejny a především s Karlem starším ze Žerotína, za jehož působení byl Přerov jednou z bašt jednoty bratrské. Město má i své slavné osobnosti, jako je například autor české gramatiky Jan Blahoslav, který se zde v roce 1523 narodil, nebo Jan Amos Komenský, který se učil na zdejší bratrské škole a v letech 1614–1618 na ní i působil jako učitel. V Bayerově mapě je město zakresleno podobně jako ostatní města – jednoduchým symbolem, ale s korunkou co by královské město. Navíc zde nenajdeme symbol zámku, což je poněkud překvapující vzhledem k tomu, že již v období gotickém byl v Přerově postaven hrad, přestavěný v 16. století na renesanční zámek. Při porovnání s mapou současnou si ale můžeme prověřit, jak se Přerov za uplynulých více než 200 let rozrostl a že dříve samostatné obce, jako například již zmíněné Předmostí (Przedmost), Dluhonice (Dluhonitz), Popovice (Kl. Popowitz), Újezdec (Augezd) a další, jsou dnes místními částmi města.

Druhým důležitým městem byl a do dnešních dnů je Tovačov (Tobitschau), který leží při středním toku řeky Moravy v samém srdci úrodné Hané. Díky své významné strategické poloze byl Tovačov již od svého vzniku důležitou křižovatkou obchodních cest, vázaných na soutok Moravy a Bečvy. Je zajímavé, že stejně jako v případě Přerova ani zde nezakreslil Bayer do své mapy symbol zámku, přestože panské sídlo – v případě Tovačova nejprve útočiště lovců a poté vodní tvrz – tady stálo již ve druhé polovině 11. století. Ve druhé polovině 15. století prošlo toto sídlo, stejně jako celé město, které bylo spolu s tvrzí zmíněno poprvé v roce 1321,
velkou renesanční přestavbou, kdy vznikla charakteristická dominanta Tovačova, zámecká věž zvaná Spanilá. Možná vás bude zajímat, že portál věže, dokončené v roce 1492, je nejstarší renesanční památkou na sever od Alp.

Třetím městem na Bayerově mapě je Kojetín (Kojetein). Podle pověstí byl Kojetín založen v období Sámovy říše jeho synem Kojatou, nejstarší doložená zmínka o sídle tohoto jména však pochází až z roku 1233. Také Lipník nad Bečvou (Liepnik) je starobylým městem, které vzniklo na důležité obchodní cestě Moravskou branou – na jantarové stezce. Poprvé je Lipník zmíněn v roce 1238 a do současnosti si zachoval původní středověké rozložení historického centra obehnaného pozoruhodným opevněním. V blízkosti města si povšimněte symbolu hradu. Jedná se o Helfštýn (Helfenstein), který patří k nejrozsáhlejším hradům ve střední Evropě a proslul zejména mezinárodními setkáními uměleckých kovářů Hefaiston. V severní části okresu vidíme město Potštát (Bodenßtadt). První dochované záznamy o existenci Potštátu pocházejí z období 1318–1322, kdy Záviš z Potštátu prodal své statky olomouckému biskupovi. Záviš náležel k rozvětvenému rodu Půtovců, podle nichž město získalo svůj název Potenstat čili Půtovo město.

Jako poslední ze sídel zakreslených Bayerem symbolem města jmenujme Hranice (Weiskirch), které vznikly na křižovatce obchodních cest vedoucích z Pomoraví do severní a severovýchodní Evropy, na Opavsko a do Pováží. Poprvé jsou Hranice zmíněny ve falzu z roku 1169, avšak skutečnou existenci osady lze předpokládat od konce 12. století. Městem byly jmenovány v roce 1276 a již zanedlouho se staly hospodářským a správním centrem oblasti s prosperujícím obchodem a řemesly. O důležitosti Hranic i v Bayerově době svědčí také skutečnost, že právě zde (jak dokládá symbol trubky na staré mapě) se nacházela přepřahací poštovní stanice.

Bayer věnoval samozřejmě pozornost i hospodářským a společenským poměrům. V jeho mapě tak můžeme najít například symbol pro vodní mlýny, které najdete například na říčce Veličce ve Lhotce (Lhota), která je dnes místní částí Hranic, anebo v Miloticích (Milotitz) na řece Bečvě. Svůj symbol mají také lázně – například v Bochoři (Bochoŕz), kde existovaly již v roce 1580. Zakresleny jsou také lázně Teplice nad Bečvou, někoho ale možná překvapí, že takový název se na Bayerově mapě nevyskytuje. Není také divu, původně se obec jmenovala Zbrašov (Zbraschau) a svůj současný název získala až v roce 1959, přičemž původní název se používá pro označení vesnické části této lázeňské obce.
Na Bayerově mapě je samozřejmě zakreslena i síť hlavních i vedlejších silnic. Trasy hlavních silničních tahů se v téměř totožné podobě dochovaly dodnes a jak si můžete povšimnout, dvě z nich téměř identicky kopírují i dálnice D1 a úsek dálnice D48.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat dále, další objevy však ponecháme na vás...

Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita 

Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 200 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.

A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?

Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.  

Více o aplikaci CBS MAP Explorer