Detailní popis produktu

VELKÁ MÜLLEROVA MAPA ČECH

Jedním z nejcennějších kartografických děl naší minulosti je mapa Čech Jana Kryštofa Müllera. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie a poskytuje velmi cenné údaje o krajině Čech na počátku 18. století. Podrobně jsou zde kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematický reliéf a zeleň, komunikace) zakresleny také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na těžbu nejrůznějších nerostných surovin, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací vysvětlených v legendě. Müllerova mapa zachycuje Čechy v měřítku 1 : 132 000 a je největší starou mapou Čech – dohromady má 25 sekcí, po jejichž složení měří mapa 280 × 240 centimetrů. Německý kartograf Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Mapování Čech zahájil v roce 1712 v kraji kolem Bechyně a vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu, kterou navrhl jeden z nejvýznamnějších českých malířů vrcholného baroka Václav Vavřinec Reiner. Po revizích a schválení čistokresby českým stavovským výborem v roce 1720 zahájil augšpurský rytec Michael Kauff er práce na zhotovení 25 měděných desek, z nichž se tiskly jednotlivé listy. Svou práci dokončil v roce 1723 nebo 1724, kdy mapa vyšla. Její autor Jan Kryštof Müller, který zemřel v roce 1721, se vydání svého životního díla nedočkal.

CO SE V REGIONU ZMENILO ZA 300 LET

Když v roce 1720 vytvořil Jan Kryštof Müller mapu Čech, celá Evropa včetně českých zemí byla pod vlivem velkého barokního rozkvětu. Zároveň s tímto kulturním rozkvětem byla ale čeština vytlačována a stávala se jazykem pouze nevzdělaných vrstev. Jazykem vzdělanců byla němčina, Müllerův mateřský jazyk, a proto jsou v jeho mapě názvy měst, obcí či vodních toků uvedeny v jazyce německém. Okres Příbram vznikl při reformě veřejné správy v roce 1960, během uplynulých
let se však mírně proměnil. V roce 1974 byly odtrženy obce Kytín, Zahořany a Buš a město Mníšek pod Brdy a následně v roce 2007 bylo připojeno město Sedlec-Prčice, které bylo původně součástí okresu Benešov. Rozkládá se na rozhraní Středočeské pahorkatiny a Brd a nejvýraznějším prvkem, který charakterizuje zobrazení ve staré i v nové mapě, je řeka Vltava.

Správním i kulturním centrem regionu je město Příbram (Przibram), jehož dějiny jsou neodmyslitelně spjaty s hornictvím. První dochovaná zmínka o Příbrami pochází z listiny pražského biskupství z roku 1216. Již na konci 13. století se zde těžilo stříbro a roku 1579 se Příbram stala královským horním městem. Na konci 16. století však došlo k útlumu těžby stříbra, které po roce 1642 nahradila železná ruda. V 19. století pak k rudě železné přibylo opět stříbro a rudy olověné a od poloviny 20. století se Příbram stala centrem těžby uranu. Příbram však není známá jen jako město hornické, proslavilo ji rovněž starodávné poutní místo Svatá Hora (Heiligerberg). Původní kapličku, jejíž zdivo je prý dosud obsaženo ve zdivu dnešní baziliky, dal údajně již ve 13. století postavit rytíř z rodu Malovců jako poděkování Panně Marii za vyslyšené prosby, když ho ochránila před loupežníky. Jiná legenda vypráví, že byla postavena o století později a slavný český historik Bohuslav Balbín datuje vznik kaple zhruba do počátku 16. století. Dnešní podoba tohoto mariánského poutního místa patří k nejcennějším českým raně barokním stavbám slavného architekta Kryštofa Dientzenhofera.

Součástí Příbrami jsou dříve samostatné Březové Hory (Birkenberg). Počátky hornictví lze tady datovat do 13. století. V době vzniku Müllerovy mapy byly Březové Hory tržním městečkem a v roce 1897 byly na základě listiny císaře Františka Josefa I. povýšeny na královské horní město. Při porovnání staré a současné mapy si můžete povšimnout i dalších původně samostatných vsí, které byly postupně k Příbrami přičleněny, jako je například Kozičín (Koßitschin), Lazec (Laßetz), Žežice (Scheßchitz), Jesenice (Ießsenitze) a další.

Dalším městem na Müllerově mapě je Březnice (Brzeznitz), která je poprvé zmíněna v listině z roku 1238, v níž se píše o Budislavovi z Březnice. Budislav patřil k rodu Buziců, jenž vlastnil městečko do roku 1406. Březnice vyrostla při Zlaté stezce, která spojovala Pasov s Prahou a po níž se přepravovala především sůl, koření či víno.
Zdejší zámek vznikl po roce 1531 přestavbou někdejšího gotického hradu. Symbol zámku taktéž vidíte na Müllerově mapě – na opačném břehu říčky Skalice, než je zakresleno město.

Třetím městem v nynějším okrese Příbram byly v roce 1720 Sedlčany (Seltßchan), které byly již od 12. století centrem středního Povltaví. Na počátku 14. století patřila tehdejší trhová ves stejně jako zdejší zlaté doly Rožmberkům. V 15. století se Sedlčany staly městem, přičemž obdržely mnohá privilegia a do městského znaku rožmberskou pětilistou růži. Dalším zajímavým střípkem z historie je skutečnost, že na konci 16. století získal město od Rožmberků Jakub Krčín z Jelčan. Známe ho jako slavného stavitele rybníků, ale věděli jste, že s městskou radou ani měšťany nebyl moc zadobře? Kvůli vysokému mýtnému, které zavedl, se městu začali vyhýbat kupci, a navíc upřel měšťanům právo várečné a odňal městské radě právo rozhodovat o přijímání nových poddaných za obyvatele města. Zemřel bez potomků a Sedlčany se pak vrátily Rožmberkům a záhy se staly majetkem Lobkowiczů. V současné době přináleží k Sedlčanům i dříve samostatné vsi jako například Solopysky (Solopisky), Oříkov (Worzikov), Sestrouň (Seßtroun) nebo Červený Hrádek (Roth Hradek) se zámkem, jehož symbolu si můžete povšimnout i v Müllerově mapě, a další.

Tato tři města byla městy i v roce 1720, zatímco Dobříš (Dobrziz), Krásná Hora nad Vltavou (Krasnahora), Nový Knín (Knin) a Rožmitál pod Třemšínem (Rosmithal) byly tržními městečky a současný Sedlec-Prčice byl samostatnými městečky Sedletz a Prtßchitz. Opačnou proměnou – tedy z městečka na obec – prošla Kosova Hora (Amschelberg), Kamýk nad Vltavou (Kameik) a Milín (Milin). Vysoký Chlumec (Chlumetz), který byl v 18. století městečkem, je městysem i dnes.

Spolu se symboly pro města, městečka nebo obce měl Müller i symbol pro zakreslení zámku či jiného typu panského sídla, jak si můžete povšimnout například v případě tvrze v Uhřicích (Uhrzitz), zámku Osečany (Woßseczan), zámku Zalužany (Salußchan) nebo zříceniny hradu Třemšín (Trzemßchin). Zakreslil pečlivě obce s kostelem i bez anebo kostely samostatně stojící, jako je tomu například v případě kostela svaté Barbory (S. Barb) u Pročevil (Proczewil).
Kromě vesnic a měst věnoval Müller velkou pozornost zakreslení hospodářské situace. Objevíme tak symbol pro těžbu a zpracování železné rudy v oblasti jižního svahu Svaté Hory nebo v okolí Hluboše (Hluboßs), symbol mlýna či hamru ve Vysoké Peci (Hammer), symbol pro sklárnu v Hutích pod Třemšínem (Hutti) nebo symbol pro přívoz ve vodní nádrží zatopených Těchnicích (Tiechnitz) a Zbenických Zlákovicích (Slakowitz), v Kamýku nad Vltavou a Zrůbku (Zrubek).
Snad nejvýraznějším prvkem ve staré mapě je však řeka Vltava, která současný okres Příbram opticky dělí na dvě části. A právě na jejím toku proběhla největší proměna v rámci okresu, a to výstavba vltavské kaskády, kdy v rámci našeho regionu vznikly vodní nádrže Orlík, Kamýk a Slapy. Na mapě současné je to pak linie dálnice D4, která především v okolí Příbrami a Milína kopíruje někdejší Zlatou stezku vedoucí z Rakouska do Prahy. V podobném duchu bychom mohli pokračovat stále dál, další objevy však necháme na vás.

Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita 

Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 300 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.

A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?

Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.  

Více o aplikaci CBS MAP Explorer