Porovnávací mapa Praha-východ - historická a současná mapa města s aplikací MAP Explorer

Detailní popis produktu

VELKÁ MÜLLEROVA MAPA ČECH

Jedním z nejcennějších kartografických děl naší minulosti je mapa Čech Jana Kryštofa Müllera. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie a poskytuje velmi cenné údaje o krajině Čech na počátku 18. století. Podrobně jsou zde kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematický reliéf a zeleň, komunikace) zakresleny také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na těžbu nejrůznějších nerostných surovin, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací vysvětlených v legendě. Müllerova mapa zachycuje Čechy v měřítku 1 : 132 000 a je největší starou mapou Čech – dohromady má 25 sekcí, po jejichž složení měří mapa 280 × 240 centimetrů. Německý kartograf Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Mapování Čech zahájil v roce 1712 v kraji kolem Bechyně a vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu, kterou navrhl jeden z nejvýznamnějších českých malířů vrcholného baroka Václav Vavřinec Reiner. Po revizích a schválení čistokresby českým stavovským výborem v roce 1720 zahájil augšpurský rytec Michael Kauffer práce na zhotovení 25 měděných desek, z nichž se tiskly jednotlivé listy. Svou práci dokončil v roce 1723 nebo 1724, kdy mapa vyšla. Její autor Jan Kryštof Müller, který zemřel v roce 1721, se vydání svého životního díla nedočkal.

CO SE V REGIONU ZMENILO ZA 300 LET

Když v roce 1720 vytvořil Jan Kryštof Müller mapu Čech, celá Evropa včetně českých zemí byla pod vlivem velkého barokního rozkvětu. Zároveň s tímto kulturním rozkvětem byla ale čeština vytlačována a stávala se jazykem pouze nevzdělaných vrstev. Jazykem vzdělanců byla němčina, Müllerův mateřský jazyk, a proto jsou v jeho mapě názvy měst, obcí či vodních toků uvedeny v jazyce německém. Současný okres Praha-východ, který vznikl v roce 1960 a který navazuje na východní hranici území hlavního města, byl v době Müllerova mapování součástí Kouřimského kraje. Jeho počátky sahají do 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nahradil hradské zřízení zřízením krajským, a správním centrem se stala Kouřim (Kaurzim) – za vyznačenou hranicí okresu.

Jak si můžete povšimnout, na jeho území se v 18. století nenacházela žádná města, jen tržní městečka se zámkem či bez. Jedním z nich je dnešní souměstí a zároveň obec s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav (dříve samostatná městečka Brendeißs a Alt Buntzlau / B. Stara Boleslav). Se Starou Boleslaví, která patří k nejstarším sídlům v Čechách, je neodmyslitelně spjata poutní tradice na památku smrti patrona českých zemí knížete Václava. Věděli jste, že již kníže Břetislav I. založil po roce 1039 nad místem mučednické smrti svého předka románskou baziliku a kolegiátní kapitulu sv. Kosmy a Damiána, jejímž úkolem bylo pečovat o památné poutní místo? Kolem kapituly pak vyrostlo nevelké město, ovšem v důsledku husitských výpadů a později třicetileté války, která zde zanechala nesmírné škody, se Stará Boleslav téměř vylidnila. Stále sice byla nejvýznamnějším českým poutním místem, ale v roce 1720 zde stálo pouhých několik desítek domů, z nichž většina byly stavby církevní. Významným poutním místem je Stará Boleslav s velmi zajímavými historickými památkami dodnes a každoročně u příležitosti svátku sv. Václava sem nejen po poutní cestě vedoucí z Prahy, kterou nechali v roce 1674 vybudovat jezuité, míří tisíce poutníků. Na této cestě bylo celkem 44 kapliček, Müller je ale ve své mapě nevyznačil. V mapě současné je také nenaleznete, neboť její měřítko tak podrobné vyznačení nedovoluje.

Druhá část souměstí – Brandýs nad Labem – má historii poněkud kratší, protože městečko bylo pány z Michalovic založeno až na přelomu 13. a 14. století. Poprvé je zmíněno v roce 1304 a v místech dnešního zámku, který byl oblíbeným sídlem císaře Rudolfa II., už tehdy stála panská tvrz. Za uplynulých 300 let se dnešní souměstí rozrostlo a dříve samostatné vsi Popovice (Popowitz) a Vrábí (Wrab) jsou dnes jeho místními částmi. Druhou obcí s rozšířenou působností a zároveň městem je dříve tržní městečko Říčany (Ritßchan). Podle kroniky Václava Hájka z Libočan existovaly už v roce 748, kdy byla svedena bitva o říčanský dvůr. Již kolem roku 1260 si zde páni z Říčan postavili hrad, Říčany jsou však zmíněny až v roce 1289. Během husitských válek byl hrad dobyt a vydrancován Žižkovými vojáky a poté jistý čas v držení husitů zůstal. Na konci 15. století získali Říčany Trčkové z Lípy, ale už v roce 1544 je hrad uváděn jako pustý. Je však zajímavé, že Müller zříceninu ve své mapě nezaznamenal, přestože pozůstatky hradu jsou dodnes výrazné. Důvodem možná mohl být fakt, že Říčany následkem třicetileté války téměř zanikly, takže ještě v roce 1720 neměly žádné důležité postavení. To se ale změnilo a za uplynulých 300 let se Říčany nejen staly městem, ale také se rozrostly a jejich součástí jsou i dříve samostatné vsi Kuří (Kurzi), Voděrádky (Wodierad), Krabošice (Kraboßchitz), Jažlovice (Iaßchlowitz), Strašín (Straßin), Radošovice (Radoßchowitz) a Pacov (Patzdorf).

Dalšími sídly, která byla dříve tržními městečky, byl Ondřejov (Wondrzegow), který je znám především pracovištěm Astronomického ústavu AV ČR, Mnichovice (Michowitz) zmíněné prvně v roce 1134, Kostelec nad Černými lesy (Schwartz Koßteletz) s překrásným zámkem vystavěným v renesančním slohu po vzoru italských kastelů, Škvorec (Skworetz), jehož ozdobou je zámek se zajímavou historií, na němž pobývala i vévodkyně Marie Terezie Savojská, rozená princezna z Lichtenštejna, Úvaly (Auwal), jimiž už v roce 1845 projel první vlak na nově zbudované železniční trati Praha–Olomouc, v polabské rovině se rozprostírající Nehvizdy (Gros Nehwißt) s impozantním, původně románským kostelem sv. Václava, Mochov (Mochow), v jehož sousedství jsou zakresleny dnes již neexistující vodní plochy a jehož území bylo osídleno již ve starší době bronzové, a Čelákovice (Czelakowitz). Pokud byste přemýšleli nad tím, proč Müller ve své mapě nezakreslil zdejší tvrz, vysvětlení je patrně následující: po třicetileté válce se stala součástí majetku brandýského panství a s

loužila k hospodářským účelům. Všimnout si můžete také toho, že původně samostatné vsi Záluží (Salußchy) a Sedlčánky (Seltschanka) jsou dnes místními částmi Čelákovic. Nejen městům, městečkům a obcím věnoval Müller ve své mapě pozornost. Svůj symbol zde mají rovněž církevní objekty, z nichž nejvýraznějším je kaple sv. Václava (Eremitor S. Wencesl.) severně od Čelákovic. Kaplička, též známá jako eremitáž u sv. Václava, která byla postavena v roce 1696 jako součást areálu poustevny a „zázračné“ zahrady se čtrnácti plastikami, fontánkou a větrným mlýnem, stojí dodnes. Od roku 1873 prochází bezprostředně kolem kapličky železniční trať z Prahy do Lysé nad Labem. Důležitým kartografi ckým prvkem je rovněž vodstvo a díky odstupu 300 let i v této oblasti můžeme objevit množství změn. Výrazně se proměnila soustava rybníků na Jevanském potoce od Louňovic (Launowitz) až k Hradovým Střimelicím (Hradowi Strzimelitz), zanikl velký rybník u Vlkančic (Wlkantßchitz) a naopak u Čelákovic při toku Labe vznikla pískovna Mezi mosty nebo u Brandýsa nad Labem Proboštské jezero a další pískovny u obce Křenek (Krzenek). Ve výčtu změn, mezi nimiž nesmíme opomenout ani dálnice D1, D11 a D10, které navázaly na dobře propracovanou síť původních císařských silnic, bychom mohli pokračovat stále dál. Necháme ale na vás, jaké další změny objevíte sami...

Tato papírová mapa funguje i v online světě

Chcete na těchto mapách rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 180 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií Prahy. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit mnohá zajímavá místa, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.

A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?

Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou, a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazena vybraná místa se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás zcela ZDARMA.

Více o aplikaci CBS MAP Explorer