Detailní popis produktu

BAYEROVA MAPA MORAVY A RAKOUSKÉHO SLEZSKA

Josef Bayer (1772–1848) vydal v Brně v roce 1817 první list podrobné mědirytinové mapy Moravy a Rakouského Slezska považované současníky za nejlepší kartografické dílo znázorňující zároveň Moravu i Slezsko. Mapa je vytištěna na čtyřech listech o rozměrech 79 × 56 cm a má měřítko 1 : 190 000. Celá mapa měří 152 cm na délku a 104,3 cm na výšku. Bayer jako první zakreslil národnostní hranice a rozšíření jednotlivých nářečí na Moravě. Mapový popis je téměř celý vytvořen kurzívou, pouze větší města a národnostní skupiny jsou vyvedeny kapitálkami. Terén je v mapě vyjádřen čárkováním a vytváří tak obraz krajiny jako z ptačí perspektivy. Slabší stránkou mapy je vodopis,
neboť obsahuje množství chyb a vodní toky jsou pouhým naznačením směrů řek ve skutečnosti. Nejlépe zpracovanou částí Bayerovy mapy je místopis znázorněný pomocí 20 znaků a doplněný dvojdílným topografickým seznamem.
Značkový klíč čítá celkem 27 znaků. Lineární znaky vyznačují národnostní, krajské a zemské hranice, hlavní a vedlejší silnice. Z plošných znaků jsou v mapě uvedeny symboly pro lesní porosty a rybníky.
Přes drobné nedostatky bylo při porovnání s moderními mapami zjištěno, že Bayerova mapa je velmi přesná a střední chyba v souřadnicích oproti údajům v moderní mapě činí v hodnotách zeměpisných šířek pouhých +0,1‘ a v hodnotách zeměpisných délek –0,9‘.

CO SE V REGIONU ZMENILO ZA VÍCE NEŽ 200 LET

V letech 1750–1870 zaznamenala kartografie velký rozmach. Předlohou pro většinu mapových děl byla v té době mapa Moravy Johanna Christopha Müllera z roku 1716. Tato mapa byla mnohokrát kopírována a po dlouhou dobu platila za jednu z nejlepších, přestože celé krajiny na ní byly vyšinuté ze správné polohy a chybně orientované. Není tedy divu, že po 100 letech od jejího prvního vydání odborný ani laický
svět neuspokojovala. Těmto požadavkům vyhověla teprve mapa Josefa Bayera, která nám zároveň posloužila jako předloha k porovnání změn na Olomoucku za uplynulých více než 200 let.
Okres Olomouc je největším z okresů Olomouckého kraje a jeho převážná část leží v rovinaté nížině Hornomoravského úvalu, přecházející do kopcovité krajiny Oderských vrchů na východě a ve své severní části do Nízkého Jeseníku.

Centrum regionu Olomouc (Ollmütz) odedávna patřila k nejvýznamnějším městům českého státu. Lidé se v těchto úrodných místech delty řeky Moravy a na důležité křižovatce cest usazovali už od mladší doby kamenné. Dle nálezů z pozdější doby víme, že zde měly ve 2. století římské legie svůj dočasný tábor, který je nejsevernějším dokladem činnosti Římanů v celé střední Evropě. Jeho pozůstatky se nalezly v Neředíně (Neretein), který je dnes místní částí Olomouce. Také v období Velké Moravy byla olomoucká lokalita v centru pozornosti mocných a stejně tomu bylo i v příštích obdobích. Důležitý mezník pro budoucí metropoli Hané nastal v první polovině 11. století, kdy kníže Oldřich připojil Moravu k českému přemyslovskému státu a v Olomouci se usadil první moravský údělný kníže – Oldřichův syn Břetislav.
Na návrší vyrostl knížecí hrad, o němž poprvé v souvislosti s rokem 1055 píše ve své kronice Kosmas a který se stal centrem nově založeného olomouckého údělu.
V roce 1063 zde vzniklo moravské biskupství a o patnáct let později první samostatný klášter na Moravě. Ten, ač během staletí prošel mnoha přestavbami a proměnami, existuje dodnes, proto jej najdete ve staré i nové mapě – jedná se o monumentální Klášterní Hradisko (Kl. Hradisch). Na staré mapě si můžete povšimnout i specificky zakreslených hradeb – mohutného bastionového opevnění, které začali ke konci třicetileté války stavět Švédové a dokončeno bylo za vlády císařovny Marie Terezie.
Podle opevnění je také jasně vidět, jak se Olomouc za uplynulých 200 let rozrostla a že dříve samostatné obce jako například Bělidla (Bleich), Nemilany (Nimlau), Černovír (Czernowir) nebo Řepčín (Herzeptschein) jsou dnes místními částmi města.

Druhým velmi důležitým městem – městem královským, jak poznáte podle korunky nad symbolem města v Bayerově mapě – je Uničov (Maehr. Neustadt). Rozkládá se v ohbí řeky Oskavy, kolem níž se lidé usazovali už od pravěku. Založen byl na počátku 13. století moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem a toto založení potvrdil v roce 1223 jeho královský bratr Přemysl Otakar I., což znamená, že Uničov má nejstarší městskou listinu na území Moravy a Čech. Měl mnohá práva, mezi nimiž bylo i právo horní, neboť s Uničovem se počítalo jako s centrem těžby rud a drahých kovů.
Tato očekávání se však nenaplnila, neboť ložiska nebyla dosti vydatná. Tato nemilá skutečnost však nikterak nebránila tomu, že z Uničova se stalo jedno z nejdůležitějších obchodních center na Moravě, kde své vzácné zboží prodávali místním kupcům obchodníci z východu na svých cestách do Prahy.

Z ostatních měst můžeme jmenovat například Šternberk (Sternberg), který vznikl z osady nacházející se v podhradí stejnojmenného hradu. Je zajímavé, že na Bayerově mapě hrad Šternberk zakreslený není. Najdete tady však název Schlosberg, což by mohlo značit umístění hradu. Významným městem byla i Litovel (Littau), které se pro její
specifické rozložení v ramenech řeky Moravy přezdívá hanácké Benátky. Město založil český král Přemysl Otakar II. v období mezi lety 1252–1256, avšak první autentická písemná zmínka pochází až z roku 1287. Jako město je v Bayerově mapě zakreslena i dnešní obec Jívová (Giebau), zatímco Moravský Beroun (Bährn) je zaznamenán jen jako tržní městečko, přestože byl již ve 14. století uváděn jako město. V současnosti jsou v okrese Olomouc ještě dvě další města, která byla dříve obcemi: Štěpánov (Stepanau) a Velká Bystřice (Wißternitz).

Bayer věnoval samozřejmě pozornost i hospodářským a společenským poměrům. V jeho mapě tak můžeme najít například symbol pro lázně ve Slatinicích (Gr. Latein) nebo hrad – zaznamenán symbolem zámku – v Bouzově (Busau). Objevíte i velmi specifický symbol – označení triangulačního bodu. Najdete ho například v oblasti mezi Dalovem (Dahle) a Novými Dvorci (Neuhof). Bezpečně poznáte i symbol vodního mlýna, z nichž namátkou můžeme vybrat mlýn v Řimicích (Rzimnitz), který byl v roce 1922 přebudován na vodní elektrárnu, mlýny a patrně i hamry na řece Oskavě v oblasti od Šumvaldu (Schönwald) po Uničov nebo mlýny na řece Bystřici na hranicích současného vojenského újezdu Libavá jižně od zaniklé obce Bělá (Seibersdf.). Tato vesnička existovala již v roce 1364, se zřízením vojenského újezdu však byla roku 1952 vysídlena a vyklizena a kolem roku 1960 zdemolována. Podobný osud potkal i další vesnice, po nichž nezbylo téměř nic, snad jen relikty zdí zarostlé vegetací: Stará Voda (Altwasser) s kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího, Vojnovice (Kriegsdorf), Keprtovice (Gepersau) a mnohé další. Vzhledem k tomu, že se jedná o vojenské území, do něhož je vstup možný pouze na povolení, jen na určitá místa a s časovým omezením, nelze je bohužel v terénu objevit všechny.

Odborníci se shodují na tom, že nejslabší stránkou Bayerovy mapy je vodopis. O tom, jestli mají pravdu, nebo ne, se můžete přesvědčit sami. Řeky a další vodní toky jsou ve většině případů pouze zakresleny bez bližšího popisu. Výjimku tvoří řeka Morava (March), jejíž popis naleznete mimo zvýrazněný okres u Kojetína, a z nějakého důvodu potok Blata (Blata Bach) tekoucí přes Senici na Hané (Gr. Senitz). Vcelku podrobně jsou zakreslena ramena řeky Moravy tvořící zejména u Litovle pozoruhodnou říční deltu a při porovnání s mapou současnou můžete posoudit, nakolik se tok řeky za posledních dvě stě let proměnil. Poněkud problematické je v porovnání se současnou situací zakreslení vodních ploch. Bayer zakreslil velký rybník jižně od Uničova, zatímco ve skutečnosti se jedná o Šumvaldský rybník, který byl založen už v 16. století a jeho správné umístění je na mapě současné. Na staré mapě jsou vodní plochy zakresleny i v okolí Mladějovic (Bladowitz). Tady se Bayer pravděpodobně nemýlil, neboť v té lokalitě se skutečně nacházelo několik rybníků, které však byly roku 1868 vysušeny.

Na Bayerově mapě je samozřejmě zakreslena i síť hlavních i vedlejších silnic. Na důležitých místech u hlavních silnic existovaly v 19. století poštovní stanice, na nichž se zároveň přepřahali kočároví koně, neboť jiný způsob dopravy než koňskou silou doposud neexistoval. V rámci olomouckého okresu byste poštovní symbol našli v Litovli a v Olomouci. Trasy hlavních silničních tahů se v téměř totožné podobě dochovaly dodnes a jak si můžete povšimnout, jeden z nich téměř identicky kopíruje i dálnice D35, která představuje takzvanou severní páteřní trasu spojující Moravu a Čechy. V podobném duchu bychom mohli pokračovat dále, další objevy však ponecháme na vás...

Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita 

Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 200 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.

A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?

Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.  

Více o aplikaci CBS MAP Explorer