Českobudějovicko – kdysi a dnes – historická a současná mapa regionu

Detailní popis produktu

VELKÁ MÜLLEROVA MAPA ČECH
Jedním z nejcennějších kartografických děl naší minulosti je mapa Čech Jana Kryštofa Müllera. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské
monarchie a poskytuje velmi cenné údaje o krajině Čech na počátku 18. století. Podrobně jsou zde kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematický reliéf
a zeleň, komunikace) zakresleny také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na těžbu nejrůznějších nerostných surovin, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací vysvětlených v legendě. Müllerova mapa zachycuje Čechy v měřítku 1 : 132 000 a je největší starou mapou Čech – dohromady má 25 sekcí, po jejichž složení měří mapa 280 × 240 centimetrů. Německý kartograf Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Mapování Čech zahájil v roce 1712 v kraji kolem Bechyně a vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu, kterou navrhl
jeden z nejvýznamnějších českých malířů vrcholného baroka Václav Vavřinec Reiner. Po revizích a schválení čistokresby českým stavovským výborem v roce 1720 zahájil
augšpurský rytec Michael Kauffer práce na zhotovení 25 měděných desek, z nichž se tiskly jednotlivé listy. Svou práci dokončil v roce 1723 nebo 1724, kdy mapa vyšla. Její autor
Jan Kryštof Müller, který zemřel v roce 1721, se vydání svého životního díla nedočkal.

CO SE V REGIONU ZMĚNILO ZA 300 LET
Když v roce 1720 vytvořil Jan Kryštof Müller mapu Čech, celá Evropa včetně českých zemí byla pod vlivem velkého barokního rozkvětu. Zároveň s tímto
kulturním rozkvětem byla ale čeština vytlačována a stávala se jazykem pouze nevzdělaných vrstev. Jazykem vzdělanců byla němčina, Müllerův mateřský
jazyk, a proto jsou v jeho mapě názvy měst, obcí či vodních toků uvedeny v jazyce německém.

Současný okres České Budějovice, který jako nejnižší správní a základní územní jednotka – takzvaný politický okres – vznikl v roce 1850, byl v době Müllerova
mapování součástí Bechyňského kraje. Jeho počátky sahají do druhé poloviny 13. století, kdy český král Přemysl Otakar II. nahradil původní hradské zřízení
zřízením krajským, a správním centrem byla Bechyně (Bechin) – za vyznačenou hranicí okresu. Bechyňský kraj existoval do roku 1751, kdy byl rozdělen na dva
menší kraje, Budějovický a Táborský.

Vraťme se ale k našemu zobrazenému území, jehož správním, obchodním i kulturním centrem jsou od roku 1850 České Budějovice (Budweis). Jak si můžete všimnout, už
v roce 1720 se podle červené barvy jednalo o sídlo velmi důležité. Zároveň podle korunky zakreslené nad názvem pozná i ten, kdo by tuto skutečnost možná neznal,
že se jednalo o město královské. Založeno bylo na soutoku Vltavy (Moldau fl .) a Malše (Malsch fl .) v roce 1265 Přemyslem Otakarem II., lidé se však v této oblasti
vyskytovali již v době kamenné a později v době bronzové tady žila samostatná větev lidí únětické kultury. Nálezy z období raného středověku odhalily existenci sídliště
s pohřebištěm a počátkem 13. století je již známá osada jménem Budivojovice pojmenovaná dle královského dvořana Budivoje ze Železnice. Další důležitou osadou
v této oblasti byly Stradonice (Stradenitz) – v současné době se jedná o místní část Českých Budějovic Rožnov. Současně se založením města obehnaného vysokými
hradbami začaly vznikat konventní budovy dominikánů a kostely. Se vznikem města ve 13. století je rovněž spjata historie zdejšího pivovarnictví. Jak si můžete povšimnout,
Müllerův zákres města obklopeného hradbami je vzhledem k měřítku velmi podrobný – naprosto přesně ukazuje uspořádání ulic vycházejících z dnešního
náměstí Přemysla Otakara II. Při srovnání se současnou mapou si tak utvoříme jasnou představu o tom, jak moc se město za uplynulých 300 let rozrostlo. Zatímco
v roce 1720 mělo stále stejný středověký půdorys, dnes je jeho součástí celá řada dříve samostatných obcí jako například Kněžské Dvory (Pfaff enhöfen),
Haklovy Dvory (Haklhöfen), již zmíněný Rožnov (Stradenitz), Nové Roudné (Routen) nebo Třebotovice (Trzebotowitz).

Druhým městem, které je na Müllerově mapě zakresleno rovněž červeně, jsou Nové Hrady (Gratzen). Zajímavé je, že přestože zdejší hrad existoval již ve 13. století,
Müller ho do své mapy nezanesl, stejně jako klášter Božího milosrdenství, jenž byl založen roku 1678. Nové Hrady byly již od svého počátku významnou pohraniční
pevností. Zároveň jim ve středověku osud nebyl příliš příznivě nakloněn. Město nejprve v roce 1422 vypálili a vyplenili husité a roku 1467 následovala česká
katolická opozice proti králi Jiřímu z Poděbrad vedená Zdeňkem Konopišťským ze Šternberka, která opět Nové Hrady zcela zničila. Až po roce 1620, kdy se staly
rezidenčním městem Buquoyů, nastalo období rozkvětu.

Třetím sídlem, které bylo v roce 1720 městem, je Týn nad Vltavou (Teyn). Osada založená na staré solné stezce tady existovala již v roce 1068 a z roku 1186
máme záznam o zdejším opevněném sídle pražského biskupství, přičemž osada je zmíněna v roce 1229 a městské centrum bylo založeno za pražského biskupa
Tobiáše z Bechyně ve druhé polovině 13. století.

V současnosti bychom v českobudějovickém okrese našli dalších šest měst, která však před třemi sty lety byla trhovými městečky nebo obcemi: Borovany (Forbes
B. Borowan), Hluboká nad Vltavou (Frauenberg B. Hluboky), Lišov (Lißchau), Rudolfov (Rudolpgßtatt), Trhové Sviny (Schweinitz) a Zliv (Sliby).

Dohledat můžeme i zámecká a jiná panská sídla, jako je například tvrz Cuknštejn (Zukeßtein) u Nových Hradů, tvrz Žumberk (Sonneberg), zámek Mitrowicz v Kolodějích
(Kalodieg) a samozřejmě Hluboká nad Vltavou a mnohá další.

Jak si můžete povšimnout, nejvýraznějším prvkem na staré mapě jsou vodní plochy a toky a kromě řek Vltavy a Malše nalezneme podrobné zákresy dalších vodních toků
se všemi jejich zákruty, jako je například říčka Stropnice (Danko fl .). Vraťme se ale k vodním plochám. Je zřejmé, že již v minulosti existovalo v okrese České Budějovice
velké množství rybníků. Mnohé z nich se dochovaly dodnes a ani se příliš nezměnily, v Müllerově mapě však jejich názvy budeme hledat marně – tady si musíme vzít
na pomoc mapu současnou. Například rybník Bezdrev u města Zliv zůstal téměř nezměněn. Rybník Dehtář u obce Dehtáře (Dechtern) se během staletí proměnil,
stejně jako další rybníky v jeho nejbližším okolí. U obce Dubenec (Dubenetz) je ve staré mapě zakreslen rybník severozápadně od vsi – tady by se mohlo jednat
o špatně zakreslený rybník Blatec, který se rozkládá východně od Dubence. Změnou oproti Müllerově mapě je vodní nádrž Římov na řece Malši, která byla
u stejnojmenné obce (Rimau) vybudována v letech 1971–1978. Také v oblasti mezi Novými Hrady a Trhovými Sviny zakreslil Müller množství vodních ploch, jejich
počet však zdaleka neodpovídá dnešnímu množství.

Reliéf krajiny je zakreslen kopečkovou metodou, což můžeme spatřit například podél Vltavy směrem z Hluboké nad Vltavou na sever nebo od Boršova nad
Vltavou (Barischau) směrem jihozápadním.

Ve výčtu změn nesmíme opomenout ani komunikace. Bývalé zemské stezky se proměnily v hlavní silniční tahy a přibyl úsek dálnice D3. Železnice samozřejmě
v Müllerově mapě nenajdeme. Nejstarší železnice – koňská dráha vedoucí z Českých Budějovic do Lince – byla postavena v roce 1832 a první parní vlaky po ní
začaly jezdit v roce 1872, tedy 152 let po vzniku Müllerovy mapy.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat stále dál, další objevy však necháme na vás.

Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita 

Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 300 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti.

A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje?

Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.  

Více o aplikaci CBS MAP Explorer