Porovnávací mapa Českokrumlovsko - historická a současná mapa regionu s aplikací MAP Explorer

Detailní popis produktu

MÜLLEROVA MAPA ČECH

Jedním z nejcennějších kartografických děl naší minulosti je mapa Čech Jana Kryštofa Müllera. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků rakouské monarchie a poskytuje velmi cenné údaje o krajině Čech na počátku 18. století. Podrobně jsou zde kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematický reliéf a zeleň, komunikace) zakresleny také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na těžbu nejrůznějších nerostných surovin, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací vysvětlených v legendě. Müllerova mapa zachycuje Čechy v měřítku 1 : 132 000 a je největší starou mapou Čech – dohromady má 25 sekcí, po jejichž složení měří mapa 280 × 240 centimetrů. Německý kartograf Jan Kryštof Müller (1673–1721) byl vojenským inženýrem ve službách císaře Karla VI., otce Marie Terezie. Mapování Čech zahájil v roce 1712 v kraji kolem Bechyně a vyměřování trvalo pět let, další dva roky připadly korekturám. Mapa má velmi působivou uměleckou výzdobu, kterou navrhl jeden z nejvýznamnějších českých malířů vrcholného baroka Václav Vavřinec Reiner. Po revizích a schválení čistokresby českým stavovským výborem v roce 1720 zahájil augšpurský rytec Michael Kauffer práce na zhotovení 25 měděných desek, z nichž se tiskly jednotlivé listy. Svou práci dokončil v roce 1723 nebo 1724, kdy mapa vyšla. Její autor Jan Kryštof Müller, který zemřel v roce 1721, se vydání svého životního díla nedočkal.

Co se v regionu změnilo za 300 let?

Když v roce 1720 vytvořil Jan Kryštof Müller mapu Čech, celá Evropa včetně Českých zemí byla pod vlivem velkého barokního rozkvětu. Zároveň s tímto kulturním rozkvětem byla ale čeština vytlačována a stávala se jazykem pouze nevzdělaných vrstev. Jazykem vzdělanců byla němčina, Müllerův mateřský jazyk, a proto jsou v jeho mapě názvy měst, obcí či vodních toků uvedeny v jazyce německém. Dnešní okres Český Krumlov měl v historii vždy důležité postavení, a to díky své klíčové poloze na samém jihu Čech. Střetávaly se tu, doplňovaly a mísily kulturní, politické a hospodářské vlivy ze severu, podněty ze strany Německa i orientace na Vídeň či oblast Středomoří. Než však k tomuto začalo docházet, lidé zde již dávno žili. Nejstarším archeologickým nalezištěm v oblasti je Dobrkovická jeskyně u Českého Krumlova, kde byly nalezeny ohniště, kamenné nástroje a zvířecí kosti z období asi 50 000 let před naším letopočtem.
Od té doby už člověk region neopustil, ba právě naopak. Své stopy zde zanechali i lidé ze starší doby bronzové, Keltové, Germáni a Slované. Bohaté archeologické nálezy z keltského hradiště u Třísova doložily, že zdejší kraj byl už tehdy hospodářsky i kulturně orientován směrem k jihu. Přibližně od konce 10. století, kdy se slovanské kmeny sjednotily, spadala celá oblast zprvu do majetku českých knížat sídlících v Praze, později přešla část území do držby klášterů v Praze a okolí. Vliv Prahy tedy byl neutuchající a na kulturním a hospodářském vývoji měla svůj nezpochybnitelný podíl rovněž přítomnost obchodní stezky směřující z oblasti rakouských Alp do nitra Čech. Pojďme se teď ale podívat do roku 1720, kdy Jan Kryštof Müller mapoval tento region. Jeho centrem byl od samého počátku Český Krumlov (Krumau / B. Krumlow). Zajímavé je, že symbol opevněného města je zakreslen pouze v ohybu řeky Vltavy a českokrumlovský zámek je na opačném břehu řeky a bez popisu. Dějiny Českého Krumlova jsou sice písemně zaznamenány až od roku 1253, lidé zde ale žili již mnohem dříve.

Dle nejposlednějších výzkumů je dokonce velmi pravděpodobné, že v prostoru druhého zámeckého nádvoří existovalo cca 1 500 let př. n. l. hradiště ze starší doby bronzové. Keltské osídlení je doloženo v mladší době železné a slovanské se pak datuje od 6. století našeho letopočtu. Tady na Českokrumlovsku měly hlavní slovo dva slovanské kmeny, a to Doudlebové a Boletici, po nich v 9. století patřilo území pravděpodobně českému knížecímu rodu Slavníkovců. Jaký byl jejich osud, si pamatujeme z hodin dějepisu, a proto nikoho nepřekvapí, že po roce 995 získali celou oblast Přemyslovci. A tady započala éra slavných panských rodů vládnoucích Českokrumlovsku, neboť Vítkovci, kteří tyto državy získali, patřili k věrným družiníkům Přemyslovců a brzy se stali nejmocnějším šlechtickým rodem v zemi.

Vraťme se ale k Českému Krumlovu. Jak již bylo zmíněno, do historie vstoupil v polovině 13. století. Město vznikalo ve dvou stavebních etapách, přičemž jeho první část vyrostla pod krumlovským hradem. Druhá část města vznikla v místech, kde dosud žádné sídliště nestálo. Tím byla umožněna jeho dispozice ve tvaru typického kolonizačního půdorysu se čtvercovým náměstím v centru, z jehož rohů vybíhají ulice směřující k městským
hradbám. Tato část města byla poprvé zmíněna v roce 1274. Historické jádro města se spolu se zámkem obdivuhodným způsobem zachovalo do dnešních dnů a návštěvník si zde dosyta užije nejen vzácných památek, ale i působivou renesanční atmosféru. Kromě historických památek je Český Krumlov známý také těžbou grafitu. Historie grafitových dolů však započala až v polovině 18. století, takže na Müllerově mapě byste je hledali marně.

Dalším významným městem v regionu byl Rožmberk nad Vltavou (Rosenberg). Rovněž toto město bylo založeno v polovině 13. století na obchodní stezce vedoucí přes hraniční průsmyk do Lince a dále na jih. Spjato je s mocným šlechtickým rodem Rožmberků, což byla jedna z vlivných větví rodu Vítkovců. Právě Rožmberkové se nejvíce zasloužili o prosperitu a rozvoj celého Českokrumlovska a vlastně většiny jižních Čech, jejichž území bylo od časů přemyslovských knížat až do období renesance pod správou pánů z pětilisté růže. Rožmberk nad Vltavou je ve staré mapě rovněž zakreslen symbolem opevněného města a taktéž pouze v zákrutu řeky Vltavy. Hrad, který se nad městem tyčí do dnešních dnů, má svůj symbol bez názvu na opačném břehu řeky.

Svůj symbol mají v Müllerově mapě i tržní městečka s panským sídlem či bez, jako je například Frymburk (Fryberg), Horní Dvořiště (Ober Hayd), Dolní Dvořiště (Unter Hayd), Kaplice (Kaplitz) či Horní Planá (Ober Plan). Snadno najdete i hrady a zámky, pro které měl Müller na rozdíl od současných kartografů jen jeden symbol, nebo zříceniny hradů či kláštery a kostely. Bez složitého pátrání tak objevíte například pozůstatky hradu Kuglvajt (Kukelwayd), zříceninu hradu Vítkův Hrádek (Witinghaufen) s blízkým kostelem Božího těla v osadě Svatý Tomáš (S. Thomae), zámek Červený Dvůr (Rotenhof) nebo kláštery Vyšší Brod (Hohenfurth) a Zlatá Koruna (Guldencron Cißterc: Cloßt:) či poutní kostel Panny Marie Sněžné (Maria schnee Heil ßtein) nedaleko Rychnova nad Malší (Böhm Reichenau). Zvláštní je, že ve staré mapě není zakreslená zřícenina hradu Dívčí Kámen, přestože se jedná o výrazný prvek v krajině na vysokém ostrohu nad soutokem Křemžského potoka s Vltavou. Ve své mapě se Müller věnoval i zaznamenání hospodářských poměrů v krajině. Všimnout si můžete několika mlýnů na řece Vltavě nebo zájezdních hostinců při silnici vedoucí z Rakouska přes Kaplici (Kaplitz) a Velešín (Welleßchin) k Českým Budějovicím. V jižní části mapy zase naleznete symbol mlýna a železného hamru mezi Frymburkem a osadou Náhlov. V této oblasti naleznete na staré mapě také spoustu vesniček, které však po druhé světové válce zcela zanikly. Ztraceny jsou i vesnice, které se dříve nacházely v současném vojenském újezdu Boletice.

Zakresleny jsou ve staré mapě také přírodní poměry. Reliéf krajiny je tvořen kopci a lesními porosty, dokonale propracovaná je říční a rybniční síť. Právě tady můžeme pozorovat velké změny v porovnání s mapou současnou. Především je to samotná Vltava (Moldau fl .). Nejen že v určitých úsecích byl její tok regulován, ale největší změnou je vodní nádrž Lipno, která je největší vodní plochou na území České
republiky. Také tok řeky Malše (Malsch fl .) byl v oblasti kolem Velešína proměněn vodní nádrží Římov. Do výstavby obou vodních nádrží byl největší vodní plochou v regionu rybník Olšina, který byl s největší pravděpodobností založen v 15. století a se svou nadmořskou výškou 731 metrů patří k nejvýše položeným chovným rybníkům v Čechách. Na Müllerově mapě je tento rybník bezejmenný tak jako většina v současné době turisticky atraktivních míst. Najdeme tu však výjimky. Jednou z nich jsou skalní útvary Čertova stěna (Teufelsmauer) v bezprostřední blízkosti Vyššího Brodu, které inspirovaly Bedřicha Smetanu k vytvoření stejnojmenné opery. Další výjimkou je Blanský les (Blansko ßylva), který má v dějinách
Českokrumlovska nezastupitelnou roli. Uplynulých 300 let se neslo ve znamení mnoha změn v celém regionu, ať už to bylo zavedení železnice v 19. století, nebo vznik vojenského újezdu Boletice v roce 1950
a jiných. Pátrání po nich však už necháme na vás...

Tato papírová mapa funguje i v online světě

Nad touto mapou funguje rozšířená virtuální realita Chcete na této mapě rychle najít místa, na nichž se za uplynulých více než 300 let udály největší změny a chcete o těchto změnách zjistit co nejvíce, a to velmi rychle? Představujeme vám CBS Map Explorer – nového průvodce historií regionu. Explorer znamená objevitel. Naše inovativní mobilní aplikace vám umožní skutečně rychle objevit všechna zajímavá místa v regionu, která dnes vypadají úplně jinak než v minulosti. A jak CBS Map Explorer nad rozevřenou mapou funguje? Stačí, když chytrým telefonem „přejedete“ nad mapou a začnou se vám zobrazovat zájmové body. Na historické mapě to jsou především lokality a zajímavosti, které v minulosti existovaly a do dnešní doby se nedochovaly, a zároveň zde jsou zobrazeny i obce a města se svou bohatou historií. Na současné mapě si zase zobrazíte zejména lokality, které byste na historické mapě nenašli. Mapa vám ukáže, kde to je nebo bylo, a CBS Map Explorer vám prozradí, co to je či co to bylo. A nyní to nejlepší: naše aplikace CBS Map Explorer je pro vás úplně ZDARMA.   [embed]https://youtu.be/QYT_MzuJj78?si=e2ye1HmyB1qopk7X[/embed]

Více o aplikaci CBS MAP Explorer